V létě roku 2017 jsem si naplánovala, že jakmile bude doma končit léto, tak si ho prodloužím tím, že odletím někam k moři. Byly jsme tehdy předběžně domluvené s kamarádkou. Ta cestu nakonec z nějakého důvodu odřekla. To mě ale neodradilo a řekla jsem si, že prostě pojedu i kdybych měla jet sama.
Hledala jsem dovolenou – tenkrát tedy ještě přes cestovní kancelář – a po chvilce váhání jsem si koupila zájezd na týden na Ibizu. Když už se blížil den mého odletu na konci září – byla jsem zrovna jak naschvál velmi nachlazená, měla jsem šílenou rýmu. V letadle se to projevilo zalehnutím ucha a to tak moc, že jsem na něj vůbec neslyšela ještě dva dny. Vzhledem k tomu, že nejsem zastánce žádných medikamentů, tak jsem si rýmu léčila jen proplachováním slanou mořskou vodou.
Byla jsem ubytovaná v hotelu se snídaní přímo u moře. V hotelu nikdo jiný od cestovky ubytovaný nebyl, pár dalších lidí bylo ve vedlejším hotelu, kam jsem se jen jedenkrát dostavila na schůzku s pracovnicí cestovky.
Schůzka mi nic moc nedala. Když jsem se zajímala o výlety, tak mi pracovnice nabídla výlet lodí na sousední ostrov Formenteru, ale za velmi nadsazenou částku. To už jsem naštěstí moc dobře věděla. Při procházce po pobřeží jsem totiž zahlédla v přistaveném kiosku, že tam tento výlet nabízeli taky – jen asi za třetinovou cenu, než za jakou mi to nabízeli od cestovky.
Rozhodla jsem si to tedy zařídit sama a dobře jsem udělala, ušetřila jsem tak spoustu peněz. Vybrala jsem si jen čas, kdy chci odplout a vyčkala u lodi s ostatními cestujícími. Jak jednoduché 🙂
Lodí se pluje kolem fascinujícícho, posvátného, záhadného a mystického ostrůvku Es Vedra. Je to moc hezká podívána a citlivější jedinci zde pocítí silné proudící energie.
Po příjezdu lodí na Formenteru je ideální si hned půjčit kolo za drobný peníz a vydat se na nedaleké pláže. Formentera je krásný ostrůvek s bílým pískem a průzračným mořem, ideální na jednodenní výlet.
Každý den po vydatné, dlouhé snídani jsem vyrážela na pláž. Před hotelem byla autobusová zastávka, kde jsem se pokaždé jednoduše zorientovala dle umístěného rozpisu a mapky. Čekala jsem tak pokaždé na jiný autobus, který mě zavezl vždycky na jinou a jinak krásnou pláž.
Jeden den jsem pláž vynechala a rozhodla jsem se jet autobusem do hlavního města Ibiza, které mě velmi nadchlo svým historickým duchem.
Co se týče místního jídla, tak z toho jsem okusila pouze snídaně na hotelu. Držela jsem v tu dobu proteinovou dietu – měla jsem tak s sebou v kufru nabalené speciální jídlo z domu. Takže o tamnější jídlo jsem byla dobrovolně ochuzena.
Západy slunce jsou na tomto ostrově nádherné, tu podívanou jsem si nemohla nechat žádný večer ujít.
Cestování po Ibize autobusem jsem shledala jako ideální a hlavně levnou variantu, která se mi perfektně osvědčila. Na konci mé dovolené jsem tedy opět díky cestovce využila odvoz autobusem na letiště, který měl ale skoro půl hodiny zpoždění. Kontaktovala jsem pracovnici cestovky, jestli na mě náhodou nezapomněli, protože jsem začala mít obavy, že nestihnu letadlo. Mohla jsem ale klidně nasednout i teď na ten místní bus a za 2 eura se s ním nechat odvézt na letiště, tak místo toho kolem mě akorát párkrát projel zatímco já čekala na ten od cestovky.
Říkala jsem si, že už je pro mě asi už zbytečné kupovat si ještě někdy zájezd přes cestovní kancelář, když si vlastně to co mi nabízí oni, tak si umím zařídím sama. Musel by to být asi jen opravdu nějaký velmi výhodný last minute – velmi výhodná cena – na kterou bych se sama po zakoupení letenky a ještě hotelu nedostala.
Byla jsem nadšená z rozhodnutí odletět na dovolenou nakonec sama a to z několika důvodů:
Vždycky se všude najdou nějací turisti – když máte někdy chuť se s někým pobavit, stačí se s někým dalším dát do řeči a pak si zase jdete každý po svým.
Ibiza je magická s velmi příjemnou a nepopsatelnou energií. Ještě než jsem tento ostrov navštívila, tak jsem o něm měla představu, že to jsou jen samé taneční kluby a nekonečné party, ale realita byla úplně jiná a byla jsem velmi příjemně překvapena.
Moc jsem si tu dovolenou užila i přesto že jsem tam byla sama. Nepotřebovala jsem k sobě žádnou společnost k tomu, abych si to vše mohla užívat naplno, neměla jsem potřebu toho sdílení. Právě naopak jsem se snažila si to naplno prožít a užít sama v sobě. Povedlo se mi to a já si po příjezdu domů děkovala, že jsem se nebála udělat ten krok k tomu odcestovat tam sama.
A co vy ? Podnikli jste taky nějakou podobnou sólo cestu a jak se vám to líbilo ?