Šest nejinspirativnějších lidí na mojí cestě

Když jsem se před pár lety rozhodla, že jdu hledat sama sebe do hloubky, začala jsem intenzivně vyhledávat takové lidi, kteří by mi k tomu mohli pomoci. Díky internetu mi to hezky začalo přicházet do cesty. Napadlo mě napsat o těchto lidech tento článek, protože třeba můžou být inspirací i někomu dalšímu 🙂

Teal Swan

Jako první mi na internetu přišla do cesty tato žena. Byla jsem na její přednášce v Praze. Teal se narodila s těmito mimosmyslovými schopnostmi:

• jasnovidění • jasnocítění • jasnoslyšení

Narozdíl od jiných dětí se u ní s věkem tyto schopnosti neztrácely. Zvěst o schopnostech malé Teal se velice rychle rozšířila a její rodiče se kvůli tomu dostali do problémů u místních lidí v Utahu. Někteří se jich dokonce báli. Teal byla kvůli svým schopnostem zavlečena do místní náboženské sekty. Rodiče neměli o ničem ani ponětí. Stalo se to díky rodinnému známému, ve kterého měli bezmeznou důvěru. V této sektě byla Teal 13 let rituálně mučena a mentálně programována.

Když jí bylo 19 let, podařilo se jí utéci. Od té doby pomáhá druhým lidem najít blaženost i ve zdánlivě naprosto extrémních podmínkách.

Hlavním cílem Teal Swan je inspirovat lidi k autenticitě.

Pomáhá lidem, aby si dovolili projevovat emoce, které byly kvůli rodině či společnosti neakceptovatelné a potlačované. Ukazuje také, jak se tyto skryté, emoce a vlastnosti zrcadlí v negativních vzorcích chování, které se pak opakovaně projevují v nevítaných životních situacích.

Zaměřuje se na metody a postupy, které lidem znovu ukazují cestu, jak své emoce přijmout a získat vědomou kontrolu nad svým životem. A to bez dalšího strachu, potlačování či vyhýbání se projevu těchto emocí. Inspiruje lidi k lepšímu sebe-poznání, sebe-projevování, rovnováze a plnohodnotnému životu ve vztazích, financích i hojnosti.


 

Eckhart Tolle

Velkou inspirací je mi Eckhart Tolle, který učí, jak umět být v přítomném okamžiku. Cesta k jeho duchovnímu probuzení však také nebyla jednoduchá. Uvědomil si však mnohé prakticky přes noc.

Do svých téměř třiceti let žil v ustavičném strachu a sebevražedné depresi. Jednu noc se probudil s pocitem hrůzy mnohem intenzivnějším než byl zvyklý. Připadalo mu všechno cizí, nepřátelské a nesmyslné, že nenáviděl život a nejvíce nenáviděl svou vlastní existenci. Říkal si proč žít v takovém utrpení. Cítil, že hluboká touha po sebezničení, po neexistenci začíná převažovat nad jeho instinktivní touhou žít.

“Už nemohu dále žít sám se sebou” opakoval si v duchu.

Pak si náhle uvědomil jak je vlastně tato myšlenka podivná. Jsme jeden nebo dva? Jestli nemůžu žít sám se sebou, pak musíme být dva. Já, které odmítá žít s tím druhým já. Je možné, že jen jedno z nich je skutečné. Toto náhlé uvědomění ho ohromilo. Všechny myšlenky zmizely. Cítil, že je vtahován do jakéhosi víru energie. Měl pocit, že je vtahován da jakési prázdnoty a najednou jeho strach zmizel a on se do prázdnoty ponořil.

Když se ráno probudil, tak už bylo vše jiné.

Probudilo ho švitoření ptáka za oknem, takový zvuk předtím nikdy neslyšel. Když otevřel oči, uviděl první světlo úsvitu. Uvědomil si, že je to mnohem víc než si uvědomujeme. Začal se procházet po místnosti, sahat na různé věci a obdivoval jejich krásu, kterou předtím nevnímal. Toho dne ještě chodil ulicemi města v naprostém úžasu nad zázrakem života na zemi, jako by se zrovna narodil.

Následujících pět měsíců žil ve stavu hlubokého klidu a blaženosti.

Věděl, že se mu stalo něco hluboce významného, ale nechápal to. Teprve až po několika letech, když přečetl několik duchovních knih a hovořil s duchovními učiteli, si uvědomil, že to co každý hledá, se mu už stalo.
Pochopil, že pod nesmírným tlakem utrpení té noci se jeho vědomí vzdalo svého ztotožnění s jeho bázlivým a nešťastným já, které je pouhým výplodkem mysli. Jeho falešné trpící já okamžitě splasklo, jako když se vypustí vzduch z nafukovacího panáka. Zbyla jen jeho skutečná přirozenost, jeho vždy přítomné já: vědomí ve svém čistém stavu před ztotožněním s formou.

Prožíval stavy nepopsatelné blaženosti a posvátnosti.

Přišel čas, kdy mu nezbylo nic na materiální úrovni, žádní přátelé, žádné zaměstnání, žádný domov. Téměř dva roky strávil na lavičkách v parcích ve stavu nejhlubší blaženosti. Poznal hluboký vnitřní klid, který ho nikdy neopouští. Když mu lidé říkají, že by chtěli to co má on a chtějí aby jim ukázal jak toho získat, tak Eckhart jim na to říká :

Už to máš, ale jenom si to neuvědomuješ, protože tvoje mysl je příliš hlučná.


 

Anita Moorjani

Úžasná žena, která si v posledním stádiu rakoviny zakusila prožitek blízké smrti a vrátila se zpět do těla, rapidně se uzdravila a nyní předává svoje zkušenosti z prožitku blízké smrti ostatním lidem.

Anita po mnoho let pracovala ve světě byznysu, než jí diagnostikovali rakovinu.
Anita odmítla standardní léčbu. Jakmile se dozvěděla o nemoci, začala proti ní bojovat všemi alternativními východními i západními metodami a skutečně se jí podařilo nad rakovinou zdánlivě zvítězit, jenže…

Jakmile se vrátila zpět do své běžné každodenní rutiny, nemoc udeřila znovu. Došlo to tak daleko, že skončila na lůžku, polomrtvá s kyslíkovou bombou. Nakonec jí začaly vypovídat orgány a Anita upadla do kómatu. Lékaři jí nedávali sebemenší šanci. Její tělo bylo plné nádorů, z nichž největší dosahovaly velikosti citrónů.

Rakovina ji rychle dovedla ke stavu velmi blízkému smrti.

Byla v kómatu asi 20 hodin a během té doby se nacházela mimo své fyzické tělo. Prošla prožitkem blízké smrti, zažila absenci času a prostoru. Tam pochopila, jak si nemoc sama způsobila a že pokud se s tímto uvědoměním vrátí, opět se uzdraví. Rozhodla se vrátit zpět. Když nabyla vědomí, její stav se zlepšoval takovou rychlostí, že ji za několik týdnů bez jakýchkoli známek rakoviny propustili z nemocnice.

“Musela jsem zemřít abych pochopila, jak jsem si nemoc sama způsobila.”

Poselství, které si přinesla z onoho světa a které kompletně uzdravilo její skrz na skrz nemocné tělo v rekordním čase, se týká nás všech, je prosté a přesto tak silné.

Ve své knize kde popisuje:

Proč jsem onemocněla… a uzdravila se“ potvrzuje, že ZA VŠÍM JE STRACH SPOJENÝ S NELÁSKOU VŮČI SOBĚ. Jsme k sobě příliš tvrdí a nemáme se rádi. Jsme kvůli tomu frustrovaní a vyděšení. Jsme to my sami, kdo soudíme sami sebe, koho jsme opustili a koho dostatečně nemilujeme. Uvědomme si prosím, že ten kdo má strach, kdo má frustrace a deprese, že to je naše malé vnitřní já, tedy ego. Toto já je také zodpovědno za stav těla, takže zcela logicky se jeho stav projeví na zdraví.

S nemocí bojovala čtyři roky, poté upadla do kómatu a lékaři jí nedávali naději. Ona se z něj ale probrala a věděla, že se uzdravuje a že má sílu se vyléčit. Zkušenost blízké smrti naprosto změnila její pohled na život. O svůj osobní příběh se proto rozhodla podělit a inspirovat ostatní, aby se nebáli být sami sebou a uvědomili si, že

„každodenní problémy nejsou tak hrozné, když na ně nahlížíme s humorem a láskou.“

Se svým životním příběhem se rozhodla podělit ve své knize „Musela jsem zemřít“

Anita dostává často pozvání na konference po celém světě. Je vtělením pravdy, že všichni máme vnitřní sílu překonat v životě i ty nejtěžší situace, a je živoucím příkladem toho, že je to možné. Příběh Anity Moorjani je zajímavý především kvůli kontextu, který předcházel jejímu zážitku a který pak následoval — tedy kvůli souvislosti mezi stavem duše a zdravím těla.

Navíc její případ krásně ukazuje omyly materialistické medicíny, která chápe jen velmi málo v důsledku své ignorance duše.


Jaroslav Dušek

A nyní můj nejoblíbenější, velmi inspirativní s úžasným vtipem Jarda Dušek.

O Jardovi jsem si ještě před pár lety myslela, že je jenom herec, dokud jsem nenarazila na nějaké jeho první video, ukázku ze Čtyřech dohod.

Miluju jeho představení Čtyři dohody a Pátou dohodu původně napsané od dona Miguela Ruize. Účastnila jsem se již několikrát živě obou těchto jeho představení :), pouštím si jeho besedy na youtube Duše K a další videa z různých jeho besed s jeho hosty.

Jedním z jeho nejzajímavějších hostů, jehož příběh mě velmi zaujal je Clemens Kuby, který měl ve 33 letech těžký úraz při pádu ze střechy a hrozilo mu ochrnutí. Spadl z patnáctimetrové výšky na asfalt ze střechy svého domu a rozdrtil si přitom druhý bederní obratel, takže příčně ochrnul.

Vrtulník ho dopravil do speciální kliniky pro příčná ochrnutí. Cestou musel stroj překonat bouřku, což vedlo k silným turbulencím, které v něm vyvolaly strašlivý strach ze smrti. Také tento zážitek ho zanedlouho přivedl k rozhodnutí opustit způsob života, který do té doby vedl, odloučit se od svého domu, ženy a matky a tehdejšího okruhu přátel.

Radikální životní změna vedla – jak tomu po letech porozuměl po intenzivních výzkumech spontánních uzdravení na nejrůznějších místech světa – k první reakci v levé noze. Teprve když po sedmi týdnech také nalezl novou životní perspektivu, dostavila se první velice jemná reakce i v pravé noze. Trvalo ještě osm měsíců, než se všechno, co bylo pod pupkem vnitřně a zevně zdánlivě mrtvé, znovu oživilo, a po vlastních nohách mohl opustit kliniku.

„Na čtyřicet doktorů, které jsem po úrazu během různých vyšetření potkal, se mě snažilo přesvědčit, že nemohu chodit. Jeden mě přímo varoval, abych nechodil, že si tím mohu velice ublížit…“

Dnes je sice jeho druhý bederní obratel stále rozdrcený a v pravé noze mu chybí úplná sensibilita, ale krátkodobě může dokonce zvedat těžká břemena a relativně bezbolestně v omezené míře zatěžovat záda.


 

Lorna Byrne a Doreen Virtue

Lorna po celý svůj život vídá anděly a hovoří s nimi. Už v dětství se od andělů dozvěděla, že jejím úkolem na této zemi bude podělit se o moudrost, kterou získala od Boha a andělů. Když Lorně zemřel manžel, tak se jí zhroutil svět. Zůstala sama se svými čtyřmi dětmi a postupně našla sílu pokračovat. Po dlouhých letech se rozhodla přerušit mlčení a začala seznamovat svět s andělským poselstvím.

Popisuje různé typy andělů a jejich odlišné role a zmiňuje se rovněž o svých mimořádných zážitcích.

„Všichni musíme hrát svou roli“, říká Lorna.

Z přímé, osobní zkušenosti poskytuje mimořádně podrobné informace o andělech a jejich činnosti ve světe. Vysvětluje, že každý člověk má svého anděla strážného, který jej nikdy neopouští, a zdůrazňuje, proč je tak důležité, abychom mu naslouchali.

Lorna asi jako jediná na světě nejenže komunikuje s anděly, ale TAKÉ JE VIDÍ! Její knihu – Schody do nebe – jsem si koupila na vlakovém nádraží v Brně, odjížděla jsem zrovna na svůj pobyt vysněným lůžkovým vlakem do Florencie. Tam jsem knihu četla a pamatuju si, jak mi to bylo moc líto, že ona je vidí a já ne:)

Doreen je na tom obdobně jako Lorna, má spousty andělských knih a vykládacích karet. Díky tomu, jsem se o andělích dozvěděla opravdu hodně.

"Mou vášní je trávení času o samotě i na cestách. Ukazuju tak ostatním lidem, proč být jen sami (se) sebou a umět si to užívat." Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Stáhněte si můj eBook zdarma:
  • Začtěte se do mého příběhu, jak jsem se po rozchodu vydala na sólo cestu poznávání sebe sama a odkrývání tajů života za oponou :)
  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Facebook
  • Instagram